Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hlodavci jako škůdci na zemědělské produkci
Vargová, Michaela
Práce kriticky hodnotí dosavadní znalosti ohledně významu hlodavců jakožto důležitých škůdců zemědělských plodin. Hlavní část této práce, tedy literární přehled, je zaměřena na stručný popis škod způsobených hlodavci v globálním kontextu, následně i v České republice. Práce se věnuje možným příčinám vzniku těchto škod. Dále jsou v práci zmíněny druhy hlodavců a jejich rozdělení dle konzumace potravy, následně popis hospodářských a hygienických škod. V práci se také zmiňují preventivní opatření proti hlodavcům, monitoring, metody regulace škod a jejich ekonomický dopad. V závěru práce jsou zmíněny možné mezery ve znalostech vlivu jednoletých plodin na míru škod a potenciální alternativní možnosti regulace škod způsobené hlodavci.
Jsou osobnostní rysy hraboše polního provázány s denním rytmem pohybové aktivity?
KUBÍKOVÁ, Pavlína
V této studii byl zkoumán vztah osobnostních rysů a denní aktivity jedinců hraboše polního (Microtus arvalis). Třicet čtyři hrabošů bylo odchyceno ve volné přírodě a chováno odděleně za stabilních světelných (L:D, 12:12) a teplotních (19 ? 1 oC) laboratorních podmínek. Hraboši byli podrobeni Open Field (OF) testům pro zjištění jejich osobnostních rysů na gradientech pohybové aktivity a odvážnosti. Poté byli podrobeni sledování ve PhenoTyper boxech, kde byla po celých sedm dní zaznamenávána jejich aktivita. V této diplomové práci bylo zjištěno, že více aktivní a odvážní (bold) jedinci v OF testu jsou také více aktivní ve PhenoTyper boxu, mají větší sklony k periodicitě a pravidelným ultradiánním rytmům a mají větší aktivitu ve tmě. Bázliví (shy) jedinci jsou často neaktivní v určitou dobu (nejčastěji v noci), což oslabuje jejich periodicitu ultradiánních rytmů. Tedy větší odvážnost u hraboše polního vede k větší noční aktivitě a bázlivost spíše k větší noční imobilitě. Osobnostní rysy byly spojeny s denní aktivitou, periodicitou a ultradiánními rytmy.
Vliv pachové preference na reprodukční úspěch u hraboše polního
BÍLKOVÁ, Pavlína
Cílem práce je zjistit, zdali může mít pachová preference vliv na reprodukční úspěch u hraboše polního. Pachy jsou obecně o svém nositeli schopny prozradit spoustu informací, podle nichž si mohou být jedinci schopni vybrat kompatibilnějšího partnera. S tímto partnerem si zvyšují pravděpodobnost přenosu dobrých genů na své potomstvo. Více investující pohlaví bývá to, které si vybírá a u většiny druhů jsou to samice. V T-labyrintu jsme dali samicím na výběr pachy od dvou samců a dle času stráveného u jednoho či druhého vyhodnotili pomocí sledovacího programu preferenci pro jeden z nich. Samice byly poté spárovány buď se samcem, kterého preferovali či se samcem, kterého nepreferovali. Počet mláďat z jednotlivých párů byl hlavní indikátor pro vyhodnocení našich výsledků. Z těch vyplývá, že samice hraboše polního jsou schopné si podle pachu vybrat vhodnějšího partnera, se kterým vyprodukují více potomků.
Význam dravců (Accipitriformes, Falconiformes) a sov (Strigiformes) v agrocenózách a antropogenní faktory, které je ovlivňují.
Seligová, Renáta
Diplomová práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany a antropogenní vlivy, které ovlivňují početnost dravců a sov v agrocenózách. Význam těchto predátorů jako biologická ochrana polních plodin proti hlodavcům se v posledních několika desetiletí probouzí ze zapomnění a je snaha zkoumat vztahy mezi dravci a jejich kořistí, aby byla lépe pochopena celá problematika. Do záchranných stanic bylo v letech 2015-2017 přijato celkem 8 693 jedinců myšilovných dravců a sov. Je nutno brát ovšem v úvahu, že zranění dravci a sovy se do záchranných stanic dostanou jen asi z 1%, velká část zraněných hyne mimo místo zranění nebo slouží jako kořist dalším predátorům. Velká část důvodů příjmu do záchranných stanic byla kvůli zranění a to nejčastějším bylo popálení na elektrickém vedení (30,63 %), zranění způsobené dopravním prostředkem (21,85 %) nebo náraz na překážku (9,33 %), výjimkou ovšem nebylo ani zranění jiným živočichem, poškození peří z důvodu počasí nebo postřelení člověkem. Celkově u 42,45 % případů nastala smrt. Z toho u 23,96 % případů došlo k úhynu a v 18,49 % případů bylo nutné jedince utratit, k tomuto kroku bylo potřeba přikročit převážně u jedinců popálených el. zařízením nebo kde došlo ke střetu s dopravním prostředkem. Na základě těchto dat jsem dále vyhodnotila mírů ohroženosti dravců a sov antropogenními vlivy. Poslední část mé práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany proti hraboši polnímu (Microtus arvalis). K posouzení jsem si zvolila poštolku obecnou (Falco tinnunculus) a káni lesní (Buteo buteo) na území o velikosti 100 km2 kde podle literatury hnízdí průměrně u obou druhů dravců 26 párů. K výpočtu jsem zohlednila několik faktorů. Výsledkem bylo, že populace poštolky obecné odebrala ze stanoviště 52 767 hrabošů za rok a populace kaně lesní 177 708 hrabošů za rok. Následně jsem odhadla predační tlak na hraboše 12,9 %. I když číslo není zanedbatelné, bylo by odvážné tvrdit jednoznačně, zda biologická ochrana funguje či ne. Existuje v této problematice nespočet proměnných, které je potřeba zohlednit. Můj výsledek odhadu byl spjat se střední populační hustotou hraboše polního, tedy v případě nástupu gradace by se rapidně snížil. Naopak ale právě draví ptáci a sovy mohou uspíšit pád populace po gradačním vrcholu a udržet delší časový úsek před začátkem nové gradace.
Osobnostní rysy hraboše polního (\kur{Microtus arvalis}):\nl{} Chování ve vyvýšeném labyrintu
ELIÁŠ, Zdeněk
Cílem této práce bylo zjistit, zda bude hraboš polní (Microtus arvalis) vykazovat behaviorální variabilitu při testování ve vyvýšeném křížovém labyrintu, který patří mezi nejčastěji využívané testy k posuzování anxiety. U hrabošů polních byla ve vyvýšeném labyrintu prokázána variabilita chování. Analýzou PCA byly jasně odlišeny behaviorální typy. Dále byly nalezeny rozdíly v nachozené trajektorii mezi samci a samicemi a mezi laktujícími a nelaktujícími samicemi.
Vliv rychlosti postnatálního vývoje na formování personality v chování
SCHMIDTMAJEROVÁ, Eva
Cílem této diplomové práce bylo empiricky prověřit jednu z teorií týkající se právě vnitrodruhové variability v chování zvířat. Ta předpokládá, že rozdíly v chování přímo souvisí s individuálními rozdíly v rychlosti růstu. Jako studovaný druh byl zvolen jeden z našich nejčastějších hlodavců - hraboš polní (Microtus arvalis), a to především proto, že na tomto druhu již bylo provedeno značné množství studií dokládajících mimo jiné i přítomnost konzistentních rozdílů v chování.
Vývoj projevů osobnostních rysů: studie na hraboši polním (\kur{Microtus arvalis})
URBÁNKOVÁ, Gabriela
The aim of this study was investigate the development of behaviour of common vole in usually used personality test - Open Field test. This study also used a new behavioural approach ? behavioural reaction norms - to investigate the relationship among personality traits, behavioural plasticity and body weight and chosen social characteristic. There were found the effects of adult body weight and litter size on individual behavioural plasticity and also the negative correlation between personality traits and behavioural plasticity, signaling the different level of habituation dependent on personality traits.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.